Ústav germánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (dále ÚGS) je pracovištěm s dlouhou tradicí a zakotvením v současném evropském univerzitním kontextu, kde lze studovat jazyky a literatury německy mluvících zemí, Skandinávie a Nizozemí.
Bližší informace o konkrétních studijních programech najdete na webových stránkách jednotlivých oddělení ÚGS:
→ Oddělení germanistiky
→ Oddělení skandinavistiky
→ Oddělení nederlandistiky
→ Oddělení finských studií
Hlavní oblasti výzkumu
Akademické zájmy Ústavu germánských studií zahrnují zkoumání jazyků, literatur a kultur souvisejících s němčinou, holandštinou, dánštinou, norštinou, švédštinou, staroseverštinou a finštinou.
Lingvistický výzkum německé resp. germanistického oddělení se zabývá především německou gramatikou, lexikologií a lexikografií, korpusovou lingvistikou, kontrastivním popisem němčiny a češtiny a sociolingvistikou (problematika standardizace, jazykového managementu a jazykové politiky). Diachronní výzkum je zaměřen na ranou novou horní němčinu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
V oblasti germanistické literární vědy se věnujeme především dějinám německé literatury a kultury v českých zemích a moderní literatuře v německy mluvících zemích, se zvláštním zájmem o teoretické otázky interkulturalismu, kulturní paměti a kulturního překladu.
Skandinavistický výzkum se zaměřuje především na textovou lingvistiku, literární modernu a staré skandinávské literatury.
Nederlandistické oddělení se zaměřuje především na syntax, současnou nizozemskou a vlámskou literaturu, recepci nizozemské literatury v českých překladech a interdisciplinární výzkum (např. vztahy mezi literaturou a výtvarným uměním).
Finské oddělení se zaměřuje na korpusovou lingvistiku, translatologii a finštinu jako cizí jazyk, dále na finskou literaturu a kulturu (finskošvédská literatura, Kalevala, recepce finské literatury v České republice).
Profilové projekty
V letech 2011-2012 jsme realizovali projekt Současný stav němčiny v České republice: Kvalitativní výzkum ve školách. Od roku 2011 se naši sociolingvisté podílejí na projektu Language Management in Language Situations, který se zaměřuje mj. na jazykové právo v EU. V roce 2000 spustila lexikografická sekce našeho ústavu projekt Velké německo-české lexikální databáze.
V květnu 2015 bylo při ústavu založeno Centrum Kurta Krolopa pro německou literaturu v Čechách. Jeho členové – naši pracovníci a hostující odborníci – realizují několik projektů, k nimž patří bibliografická databáze BDBL (Bibliographie zur deutschböhmischen Literatur) a mezinárodního projekt Prag als Knotenpunkt der europäischen Modernen.
Několik členů katedry přispělo k řešení interdisciplinárního grantového projektu Pokusy o renesanci Západu: literární a duchovní východiska na přelomu 19. a 20. století, financovaného Grantovou agenturou České republiky.
Členové nizozemské sekce jsou zapojeni do mezinárodního projektu Het je niet onopgemerkt gebleven, mezinárodní sítě zaměřené na studium recepce nizozemské literatury.
K činnosti finské sekce patří projekt dějin finskošvédské literatury v perspektivě literární sociologie Pierra Bourdieu, podpořený Grantovou agenturou České republiky (2014-2016). Sekce se také podílí na budování česko-finského paralelního korpusu (projekt Intercorp, Ústav Českého národního korpusu) a korpusu International Corpus of Learner Finnish (vedeném univerzitou v Oulu).
Významné publikační projekty
Literárněvědně zaměření členové ústavu se podílí na vzniku nového Slovníku německých spisovatelů, společném díle germanistických pracovišť z celé České republiky. S partnerskými institucemi v Německu a České republice se členové Centra Kurta Krolopa účastní práce na akademické příručce německé literatury v českých zemích, jež vyjde pod titulem Handbuch der deutschsprachigen Literatur aus Prag und den böhmischen Ländern (bude publikována v nakladatelství Metzler 2017). Naši členové figurují v redakčních radách časopisů Zeitschrift für Interkulturelle Germanistik a Brücken. Germanistisches Jahrbuch Tschechien – Slowakei.
K nejvýznamnějším příspěvkům ke skandinávským studiím v ČR patří komplexní monografie o historii moderních skandinávských literatur 1870-2000 (2. rev. vyd. 2013) a monografie Zákonem nechť je budována zem. Staroseverské zákony a zákoníky (2013).
Holandská sekce pravidelně publikuje studie významných mezinárodních vědců v periodiku Praagse Perspectieven.
Členové finské sekce přispívají do mezinárodních i domácích periodik v oblastech lingvistiky, literární vědy a finských kulturních studií.
Spolupracující domácí a zahraniční instituce
Naše germanistické oddělení kooperuje s Ústavem pro německý jazyk (Institut für deutsche Sprache) v Mannheimu. Lingvisté dále v rámci programu nadace DAAD udržují partnerství s univerzitou v Řezně, v němž se zaměřují hlavně na sociolingvistiku a lexikografii. Projekt zabývající se mnohojazyčností a němčinou jako lingua franca je realizován ve spolupráci s univerzitou v Mnichově. V oblasti literární vědy a translatologie úzce spolupracujeme s německými a slovanskými instituty na univerzitách v Kostnici, Tübingen, Kolíně n.R. a Hamburku na různých výzkumných projektech a společných seminářích. Spolu s kolegy s Univerzitou v Kolíně nad Rýnem jsme dále připravili mezinárodní studijní program Deutsche Sprache und Literatur in Mitteleuropa.
Skandinavistické oddělené rozvíjí důležité partnerství s univerzitou v Tromsø, zaměřené hlavně na výzkum díla Knuta Hamsuna, a s univerzitou v Oslu, zejména v oblasti bádání k Henriku Ibsenovi.
Oddělení nizozemského jazyka a literatury úzce kooperuje s oborovými partnery v Olomouci, Brně a Bratislavě v rámci platformy ONETS. K dalším zásadním partnerům patří univerzity v Leidenu a ve Vratislavi.
Finské oddělení spolupracuje s finským Centre of International Mobility (cimo.fi) a univerzitami např. v Jyväskylä, Tampere, Oulu. Zvláštní zvláštní partnerství nás pojí s univerzitou v Turku díky společným projektům s doc. Violou Parente-Čapkovou. Hlavním domácím partnerem je Masarykova univerzita v Brně.
Koncepce rozvoje ústavu 2023-2026 (Štěpán Zbytovský)