Zdenka Hrnčířová (1940–2021)

Zemřela Zdenka Hrnčířová, lingvistka, lexikografka, vysokoškolská vyučující a dlouholetá vedoucí oddělení nederlandistiky

V neděli 12. září 2021 zemřela naše emeritní kolegyně PhDr. Zdenka Hrnčířová. Dosáhla toho, čeho si přeje dosáhnout každý vědec, autor, vyučující. Spousta lidí neznala ji, ale znala její jméno – z obálky Nizozemsko-českého slovníku, který vydala s kolegou prof. Františkem Čermákem a který dodnes využívá široké spektrum českých i nizozemských zájemců. Své odborné know-how s těžištěm v lexikografii, lexikologii a frazeologii sdílela i formou seminářů se studenty a formou přednášek a odborných publikací s kolegy a kolegyněmi z mezinárodní nederlandistiky. Právě díky ní se pražská nederlandistika profilovala jako přední lexikografické pracoviště.

Narození Zdenky Hrnčířové (roz. Bendové) připadlo v kalendáři na stejný den jako Svátek práce – a je možné, že časem nebude zřejmé, co je odvozeno od čeho. Činorodost, důslednost a zarputilost v pracovním nasazení vystudovaná anglistka, nederlandistika, bohemistka a matematická lingvistka měla možnost prokázat zejména při několika vynucených změnách v životní dráze. V době normalizace musela opustit akademickou sféru, pokračovala tedy v práci na pražské Státní jazykové škole. V roce 2015 jí úsporná opatření znemožnila pokračovat v práci na Filozofické fakultě, z jejího volného času proto mohlo profitovat široké publikum, pro něž napsala Nizozemštinu (nejen) pro samouky (2020).

Její dvacetileté působení ve funkci vedoucí oddělení nederlandistiky tvořilo významnou část sta let, která obor letos slaví. V pedagogicky, odborně, organizačně i lidsky komplexním týmu s Olgou Krijtovou a dalšími kolegy a kolegyněmi dokázala využít příležitostí, které poskytovaly „porevoluční“ podmínky – přilákat do Prahy zahraniční odborníky, pro studenty naopak etablovat možnosti výjezdů do zahraničí coby běžnou součást studia a zájem uchazečů násobně převyšující kapacity oddělení přetavit do možnosti jednooborového studia. Společně s literární vědkyní Ellen Krol pak založily periodikum Praagse Perspectieven, které spolu se stejnojmennou řadou kolokvií dlouhá léta fungovalo jako odborná vizitka oddělení a místo setkávání středoevropské a mezinárodní nederlandistiky.

Jak nejen „svých“ dvacet, ale celých sto let oboru vidí ona, stihla Zdenka Hrnčířová ještě letos napsat sama na stránky Internationale Vereniging voor Neerlandistiek. Do tematického čísla Ne-Be k výročí – kde přehlasovala nápad napsat o ní a nahradila ho nápadem napsat o svých kolezích – už přispět nestihne. Její působení na pražské nederlandistice nicméně stále nejlépe dokumentuje úplně jiný pramen – její vlastní posudky v Repozitáři závěrečných prací, tedy desítky záznamů o tom, jak se snažila pomáhat studentům být lepšími (nejen) nederlandisty. Což v jejím pojetí znamenalo mimo jiné nespokojit se s dobrými řešeními, ale hledat ještě lepší.

Foto: Jesse Ultzen

Úvod > Z ústavu > Zdenka Hrnčířová (1940–2021)